Sestra Maria Goretii  SRA, která je koordinátorkou projektu školy v Mansapuru (kromě jejích dalších činností). Rádi jsme se proto s ní a jejími přáteli v sobotu 10.8.2013 setkali v Praze.

Sestra a její přátelé už měli za sebou 3 týdny cestování po Evropě a kontaktování „starých“ i nových podporovatelů dalších projektů sester pro chudé lidi v Indii. V úmorných vedrech (úmorných dokonce i pro Indy!) procestovali několik zemí a snažili se získat přísliby financí pro další období. Je opravdu obdivuhodné, co tato starší žena s poměrně vážnými zdravotními problémy vydrží, a že pro ni nic není problém. Člověk vedle ní ihned přestane skuhrat na svoje těžkosti a říká si, jak málo je toho schopen udělat a vydržet.

Bylo nám velkým potěšením a radostí, když jsme sestře oznamovali aktuální stav sbírky „Hledáme 1000 Marií“. Před tím nám vykládala, jak je nyní velmi těžké sehnat nějaké peníze v Evropě, jak pozoruje vliv dlouhodobé krize na jejich podporovatele (hlavně ve Španělsku), jak je těžké dokončit projekty sester a jak je život pro chudé v Indii čím dál těžší (a to ještě nevěděla, že indická rupie bude devalvovat o cca 30%). O to více byla překvapena naší informací, že budeme moci na školu poslat cca 30 000 Euro! Byla to pro ni nejlepší zpráva na konci pobytu v Evropě! A to díky vám, kteří tento projekt podporujete. Těžko se slovy zprostředkovává radost a vděčnost našich indických přátel z výsledků sbírky. Jsou si dobře vědomi i situace v České republice a také dobře vědí, že na takovéto sbírky nepřispívají nejbohatší lidé.

Odjížděli od nás s dobrým pocitem, že se základní verze školy příští rok určitě dokončí a že tuto zprávu budou moci předat dětem a jejich rodičům. Praha se jim velmi líbila (Vyšehrad, kostel sv. Ignáce, Jezulátko, Hradčany, dobré jídlo, všude čisto, počasí vlídné s teplotou 25 stupňů) – to ovšem brali jen jako nezaslouženou odměnu při jejich práci. Hlavní pro ně byla možnost osobně vyřídit poděkování vám dárcům a popřát vám požehnání za vše, co děláte pro ostatní lidi. Rádi tuto informaci předáváme.

P.S.: Na fotografiích z návštěvy vedle sestry Marie Goretti uvidíte drobného staršího muže. Přiletěl ji pozdravit z Holandska. Je mu kolem 85 let, byl tajemníkem na ministerstvu školství. V 65 letech (!) se rozhodl pomáhat dětem v Indii. A od té doby tam již byl osmnáctkrát! Skromný a velmi přátelský muž, který dokáže strávit měsíce s indickými dětmi a podporovat je, přestože nám prozradil, že nesnáší rýži (to je v Indii opravdu velký problém, co potom jíst). Je pro nás důkazem rčení, že nikdy není pozdě a že člověk toho vydrží velmi mnoho.